Co se dá stihnout za šest let? Otázka poměrně k zamyšlení. Stihnout se toho dá určitě hodně, ale taky víceméně nic. Za chvíli bude Amy 6. Přesněji za 48 hodin, ale o tom teď psát nechci, to bude samostatný článek. Za měsíc a 3 dny to bude 6 let, co mám doma psa a vlastně nevím, jestli jsem se někam za tu dobu posunul. Kdoví. Já to ale opravdu momentálně nevím. Za šest let se stala spousta věcí, uplynula spousta dní, ale reálně jestli se stalo něco výjimečného? Podružné movité věci nebudu počítat. Ano, tam je pár splněných snů, ale víceméně dělali radost jen chvíli.

Možná je milníkem studium v zahraničí, ale jestli i to je výhra? Teď odpověď neznám. Jsou chvíle, kdybych se na všechno nejraději vykašlal, odjel někam na druhý konec republiky a začal úplně znovu už bez snahy studia a honbou za titulem a byl spokojený někde u dobré práce, která by mě možní bavila. Ale… Byla by to opravdu radost? Netuším…

Konec mých dnešních výkřiků do tmy a ptaní se sám sebe, jestli…

O autorovi

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

»