Stojím u otevřeného okna a koukám, jak prší. Přemýšlím. Je mi smutno. Čas letí tak rychle. Už jsou to dva týdny, co jsem si naposledy pohladil krávu. Strašně mi to chybí. Chybí mi interakce se zvířaty. Ano, je zápočtový týden, takže můžete chápat, že už se krom testu víceméně nic nedělá. A vlastně ani minulý týden už toho moc nebylo. Číst dále
Sice je pondělí, ale snad mi prominete, že Nedělní zamyšlení není opravdu v neděli. Po delší odmlce se zase vracím k blogu. Sedím u počítače a smolím pár řádek, abych se vypsal tak nějak z těžkého smutku, který už mě tíží nějakou dobu. Není to deprese, jak by se to dalo moderně nazvat. Je to pouze smutek. Číst dále
Nevím, jak to dělá, ale už ví, že pojedu pryč. Ví to. Ne, nepíšu to jen tak, ale prostě ví, že se zase něco změní. Ne na den, ale na několik dnů. Víceméně bude trávit většinu času beze mně. Ano, je tu řeč o Amy. První den, možná i druhý to bude super. Číst dále
Je nový semestr! Vlastně pro mně to znamená už třetí týden školy a vůbec to neutíká. Covid, distanční výuka, což mě vlastně vůbec nevadí, že… ale za pár dnů už pojedu směr Košice. Ale o tom zase později. První týden byl pro mně strašně psychicky náročný. Číst dále
Když se zeptáte medika, veterinárního medika, přírodovědce nebo studenta práva, co by chtěl po škole dělat, na co se specializovat, buď vám odpoví, že neví a nebo na vás vychrlí spoustu věcí. Před nějakou dobou bych pravděpodobně odpověděl suše: malý. Co si pod pojmem malý představit? Číst dále
Je s podivem, že se mi na Slovensku nějak daří 😀 Ha, vtip. Dělám si tak trochu srandu. Ale něco na tom asi bude. Jako, když se říká „že na každým šprochu, pravdy trochu…“. Číst dále
Mám chvíli čas přemýšlet, co mi vlastně pětina se psem dala a vzala. Asi začnu věcmi, co mi pes vzal. Ať je to méně příjemné rychleji za mnou. Číst dále
Dnes mám narozeniny! Před 6ti lety jsem se narodila a od té doby dělám samé vylomeniny. Vzpomínám si na to, že jsem šikanovala své 3 bratry. Kéž bych věděla, jak se mají a jak vypadají. Je to dlouho, už si je skoro nepamatuju, ale bylo to fajn. Číst dále
Co se dá stihnout za šest let? Otázka poměrně k zamyšlení. Stihnout se toho dá určitě hodně, ale taky víceméně nic. Za chvíli bude Amy 6. Přesněji za 48 hodin, ale o tom teď psát nechci, to bude samostatný článek. Číst dále
Někdo by řekl, že nemá rád pondělky, protože se musí po víkendu zase soustředit na školu, práci nebo případně obojí dohromady. Já nemám rád čtvrtky. Proč? Protože to jsou dny, kdy jednu plus mínus 20 hodin vkuse, a to z toho 12 hodin za volantem. Sice jsem po roce zjistil, že lidi z mojí skupiny jsou víc v pohodě, než se zdáli loni a je s něma sranda, ale i tak. Popišme si můj jeden čtvrtek v kostce. Číst dále