To je dost dobrá otázka, kterou si kladu poslední rok velmi často. Ne vždy se asi rozhodnu správně. Nebo lépe řečeno, podstatná část mých rozhodnutí je asi špatných, nebo takových, kde si ve finále zvolím těžší cestu.

Ti, kdo mě znáte víte, jak dlouho, i když počítám nucené pauzy, studuju veterinu. Ano, protrahované studium, k mé nevoli.. „Však super ne? Prodlužuješ si mládí.“ Pěkná blbost!! Fakt! Protože nemládnu, nemůžu si prodlužovat mladí. Sice se mi některé informace lépe spojují a chápu jejich souvislosti, ale vše mi trvá delší dobu, než by tomu bylo třeba před 10 roky. Číst dále

Sice je pondělí, ale snad mi prominete, že Nedělní zamyšlení není opravdu v neděli. Po delší odmlce se zase vracím k blogu. Sedím u počítače a smolím pár řádek, abych se vypsal tak nějak z těžkého smutku, který už mě tíží nějakou dobu. Není to deprese, jak by se to dalo moderně nazvat. Je to pouze smutek. Číst dále

Nevím, jak to dělá, ale už ví, že pojedu pryč. Ví to. Ne, nepíšu to jen tak, ale prostě ví, že se zase něco změní. Ne na den, ale na několik dnů. Víceméně bude trávit většinu času beze mně. Ano, je tu řeč o Amy. První den, možná i druhý to bude super. Číst dále

Mám chvíli čas přemýšlet, co mi vlastně pětina se psem dala a vzala. Asi začnu věcmi, co mi pes vzal. Ať je to méně příjemné rychleji za mnou. Číst dále

Co se dá stihnout za šest let? Otázka poměrně k zamyšlení. Stihnout se toho dá určitě hodně, ale taky víceméně nic. Za chvíli bude Amy 6. Přesněji za 48 hodin, ale o tom teď psát nechci, to bude samostatný článek. Číst dále