Mám chvíli čas přemýšlet, co mi vlastně pětina se psem dala a vzala. Asi začnu věcmi, co mi pes vzal. Ať je to méně příjemné rychleji za mnou. Vzalo mi to několik kamarádů, je to možná smutné, ale je to tak. Bere mi to peníze. Další věcí je čas. Čas se psem je rozhodující faktor. Pokud někdo nechce dávat a obětovat čas, žádné zvíře si nekupujte. Byť by to byla třeba želva nebo žába. Každý tvor potřebuje věnovat nějakou péči. Často mi bere místo v posteli a část mého jídla. I když poslušně čeká a ví, že nemusí dostat vůbec nic. Každé aktivnější zvíře samozřejmě bere energii, občas i náladu.

Co mi pes dal? Toť otázka. Ono je i otázka, proč jsem si pořídil Amy. Někdo to ví a vy co ne, třeba se jednou dočkáte i odpovědi na tuto otázku. Krom hezkých zážitků, chvil radosti a smíchu jsem se díky psovi setkal s novými lidmi. Někteří jsou na hlavu více, někteří méně, ale i tak je má Amy ráda. Co mi poslední dobou dělá největší radost je to, že se neteř přestala Amy bát. Víceméně už ji obejme, pohladí a nechá se i olíznout. Pokrok. Na to, že měla strach ze psů, protože po ní jeden cizí vystartoval, velký pokrok. Asi by se našlo mnohem víc věcí, ale než bych je sem vypsal, byl by den pryč 😀

O autorovi

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

«